Velenov (Loc: 49° 29′ 12″ N, 16° 43′ 58″ E, OÚ Velenov – 560 m n. m.) je malá podhorská obec s 220 obyvateli a najdeme ji pod vrcholky Drahanské vrchoviny, východním směrem od města Boskovice. Obec je obklopena rozlehlými lesy. Severozápadním směrem od obce je vodní nádrž Boskovice. Kolem východního okraje obce protéká Orlový potok, jež ústí do jihovýchodní zátoky Boskovické nádrže. Západním směrem od Velenova je chráněné území přírodní rezervace Vratíkov a tvoří ji krasové území s několika nepřístupnými jeskyněmi a to Vratíkovskou, Čtyřkou, Sklepem a Oknem. Před jeskyní Sklep je významné archeologické naleziště, byly tu objeveny nástroje magdalénských lovců a kosti pravěkých zvířat. První písemná zmínka o obci je z roku 1447 a ve střední části obce stojí pěkná zvonice. Velenovem prochází zelená turistická značka vedoucí z Boskovic a přes obec pokračuje dále do rekreační oblasti u Sušského rybníka u obce Suchý. Katastrální výměra Velenova je 753 ha (katastrální hranice je žlutě zobrazená v mapovém portálu níže). V katastru obce se nachází rekreační oblast Suchý a dva rybníky – Sušský a Horní.
Popis obce
Velenov se rozkládá v západní části Drahanské vysočiny. Geologickým podkladem je zde prahorní rula. Proto také půda kolem vesnice je štěrkovitá.
Obec je rozložena podél cesty, jež probíhá středem Velenova. Nejzápadnější budovou v obci jest škola, kde jest nadmořská výška asi 500 m. Dále, směrem k východu terén stoupá tak, že nadmořská výška u nejvýchodnějšího stavení je asi 600 m. Nejníže položenou budovou v obci jest hostinec číslo 3. Obec sama v ústech lidu dělí se na 3 části, Pohoř, Dědino a Vacolo (podle Vaculíka, který kdysi žil v Pazderně čp. 31).
Pozemky v obci
Pozemky zdejších občanů nevynikají úrodností (bonitní třída V, VI, VII). Celková výměra 755 ha, vší orné půdy jest 142,1 ha, luk 96,34 ha, obecních lesů 12,88 ha a selských (soukromých) lesů 53 ha. V obecním katastru je panský rybník u Suchého – viz obecní kronika 1923.
Nářečí
Nářečí je velmi dobře zachováno. Je to horácká podoba nářečí hanáckého, kde se místo „u“ používá „ho“ a na začátku slov se samohláskou „o“ zase „v“ (voko, voves), široké „e“ a dlouhé koncovky (vozék, psék). Nářečím už umí mluvit jen starší lidé, mladší, kteří to umí, tak hovoří jen doma, ale jinde pak spisovně. Z lidí, neznalých nářečí málokdo pochopí větu: „Gdes bél? Gdes tam šel? Cos šél?“
Školy
V dávných dobách, jak je zapsáno v I. díle školní kroniky se v chaloupce (Ševcova chalópka) vyučovalo. „Staří lidé vypravují, jak slýchali od svých neboštíků otců, že jakási ženská ve Velenově děti vyučovati měla. První školy po venkově zařizovány jsou za vlády Marie Terezie. A tu snad a snad i o něco později byla zařízena škola ve Velenově.“
Plavební kanál
Nejznámější dochovanou technickou památkou související s dopravou dřeva je zcela určitě Švarcenberský plavební kanál, ale není zdaleka jediný. Podobný kanál spojoval Horní rybník ve Velenově s Boskovicemi. Jeho celková délka byla více než osm kilometrů a mohl dopravovat klády dlouhé až dvanáct metrů. Byl vystavěn v době, kdy byly v okolí středověkého města Boskovice vytěženy lesy a měl zprostředkovat dodávku dřeva z nejzalesněnější části Boskovického panství.
1. světová válka ve Velenově
Dne 28. 7. 1914 vypovědělo Rakousko válku Srbsku za atentát na Ferdinanda d´Este a jeho manželku v Sarajevě. Dne 5. 8. 1914 ve válce už byla i Černá Hora, Rusko, Belgie, Francie, Anglie a Japonsko. Ihned byla vyhlášena všeobecná mobilizace mužů do 37 let, po celém Velenovu je pláč, strach a hrůza. Už 2. 8. 1914 odchází z obce 13 mužů na frontu, pak 5 (ve věku 38 – 42 let – 2. výzva) a nakonec 22. 2, 1915 i muži ve věku 19 – 20 let (4. třída).
2. světová válka ve Velenově
V přímé blízkosti obce pracovala skupina Delta II, o jejíž činnosti vyprávěl kronikáři její přímý člen, Vincenc Konečný čp. 43.